Závěrečný test
15. října 2010 v 12:00 | Marry Brawn
|
1. ROČNÍK
- Která rostlina vydá po vytáhnutí ze země ohromný skřek?
- Jaké bohyni zasvětili Řekové tuto rostlinu?
- Kde roste Devětsil?
- Jaké jsou jeho listy?
- Jaké jsou jeho květy?
- V jakém stádiu Devětsilu se vykopává kořen?
- V jakých dobách si kořenu Devětsilu velmi vážili?
- Proti čemu Devětsil působí.
- Co se také dělá z Devětsilu?
- Na co se používají velké a čerstvé listy Devětsilu?
- U Devětsilu jsou dva způsoby podávání, jaké?
- Za co se již dlouho dobu považuje Saturejka?
- Oba druhy Saturejky intenzivně voní a obsahují účinné látky, které jsou obsaženy také ve dvou jiných rostlinách. V jakých?
- Jakou chuť má čerstvá Saturejka?
- Jakou chuť má sušená Saturejka?
!!!ODPOVĚDI PIŠTE NA SOVABRADAVIC@SEZNAM.CZ DO PONDĚLÍ 18.10.!!!
3. Písemné zkoušení
11. října 2010 v 12:00 | Marry Brawn
|
1. ROČNÍK
- Kde Saturejka roste?
- Existuje ještě jeden druh Saturejky, jak se jmenuje?
- K čemu se již od starověku používá Saturejka?
- Co oba druhy Saturejky podporují?
- Za co se již dlouho Saturejka považuje?
!!!ODPOVĚDI PIŠTE NA SOVABRADAVIC@SEZNAM.CZ DO PÁTKU 15.10.!!!
3. Kapitola
11. října 2010 v 12:00 | Marry Brawn
|
1. ROČNÍK
SATUREJKA
Saturejka horská roste divoce na slunných, skalnatých stráních v oblastech kolem Středozemního moře. Ve střední Evropě se vyskytují jen rostliny pěstované.
Existuje i Saturjeka zahradní. Oba druhy intenzivně voní a obsahují účinné látky, které jsou obsaženy také v tymiánu a eukalyptu. Již dlouho se považuje za psychofarmaka a dokonce i za afrodisiaka.
Již od starověku se Saturejka používá ke kořenění masa, salámů jakož i luštěnin. Oba druhy saturejky podporují trávení a i těžká jídla ze zvěřiny jsou díky působení tohoto koření lépe stravitelná.
Do slavné kytičky z bylinek francouzské kuchyně, do Bouquet garni, patří vedle petržele a bobkového listu i větvička saturejky. Jako čerstvé má toto koření zajímavou, jen lehce peprnou chuť. Sušená saturejka chutná ostřeji.
Čerstvé listy a větvičky můžete uřezávat kdykoliv. Krátce před květem a během květu je aroma nejsilnější. V tuto dobu se saturejka sklízí ve větším množství, váže se do kytic a zavěšuje k sušení. Teprve při přípravě jídel se mele nebo rozemne.
Existují různé druhy saturejky. U nás se pěstuje většinou jednoletá Saturejka zahradní ( Satureja hortensis ) nebo i víceletá Saturejka horská ( Satureja montana ).
Ve vašich učebnicích na straně 6 máte jednoduché vyobrazení této rosliny. Ja vím, není to moc přesné jako u Devětsilu, ale pro představu to stačí.

2. Písemné zkoušení
5. října 2010 v 13:12 | Marry Brawn
|
1. ROČNÍK
- Kde Devětsil roste?
- Do jaké čeledi patří?
- Jaké jsou jeho listy a květy?
- V jakém stádiu rostliny kořen Devětsilu vykopáváme?
- U Devětsilu existují dva způsoby podávání. Jaké to jsou?
!!!OPOVĚDI PIŠTĚ NA SOVABRADAVIC@SEZNAM.CZ DO PÁTKU 8.10. !!!
2. Kapitola
5. října 2010 v 13:07 | Marry Brawn
|
1. ROČNÍK
Devětsil lékařský
Devětsil roste na březích řek a potoků, v příkopech a na okrajích lesů. Je podstatně větší než podběl, ale patří do téže čeledi hvězdnicovitých. Jeho listy jsou nepravidelně zoubkované a na spodní straně šedoplstnaté. Květy jsou špinavě bílé až bledě růžové, trubkovité a nahustěné v horní části stonku do hroznu nebo laty. Ještě před rozkvětem vykopáváme ,,kořen", kterého si v dobách moru velmi vážili. Působí proti horečce. Oddenek napomáhá pocení a používá se při horečce, záduše, dně a epilepsii. Z kořene Devětsilu se také dělá čaj. Velké, čerstvé listy se používají na obklady při vykloubeninách, výronech v kloubech, i při všech druzích snětí, zhoubných nádorech, pálivých ranách a při odřeninách na nohou. Takže u Devětsilu jsou dva způsoby užívání
- Čaj
- Obklady
Ve vašich učebnicích na straně 5 máte i přesné vyobrazení této rostliny.
1. Kapitola
1. října 2010 v 15:52 | Marry Brawn
|
1. ROČNÍK
MANDRAGORA
Mandragora je rostlina vyskytující se především na jihovýchodě Evropy. Listy a květy vyrůstají ve tvaru růžice přímo z kořene, květy jsou fialové až bělavé a mají tvar zvonku, z nich se pak tvoří žluté bobulovité plody, tvarem podobné malému jablku. Kořen mandragory, stejně jako kořen ženšenu, nápadně připomíná tvar lidského těla. Od pradávna se jí právem přisuzují magické účinky a dodnes je součástí lektvarů čarodějnic.
Řekové Mandragoru zasvětili bohyni lásky Afroditě, věřili, že mandragora je afrodiziakum a vzbuzuje lásku. Výtažky z kořene získávali například tak, že oloupaný kořen máčeli a vařili v octu nebo víně, které pak pili a dosahovali tak stavu omámení. Dokonce i v Bibli je zmínka o mandragoře, její plody jsou tam nazývány jablíčky lásky. Lidé věřili, že afrodiziakální účinky rostliny jsou tak silné, že působí nejen na člověka, ale i na zvířata. Někde se dokonce tradovalo, že ji některá zvířata záměrně vyhledávají, jedí a nabízejí i svému vyvolenému. Ženy nosily sušený kořen mandragory jako talisman, věřilo se, že dokáže léčit neplodnost. Dnes je však kouzelnická společnost mnohem dál a už se nesnižuje k používání Mandragory jako talisman.
Lidé, hlavně mudlové toužili po jednoduchém zbohatnutí a obchod s Mandragorami byl velmi lurativní, proto také často docházelo k podvodům. Lidé používali podzemních částí jiných rostlin, ze kterých vyřezávali napodobeniny kořene mandragory, ty pak draze prodávali, buď celé, nebo jejich kousky. Čaroděj tento podvod ve většině případů prokoukl okamžitě, ale některý (velmi tupý) jedinec to zjistil, až když bylo pozdě. Obyčejný mudla tento podvod nikdy, v žádném případě, nezjistil.
V některých kulturách byla mandragora spojována s ďáblem a zlem, v jiných sloužila jako ochrana před negativní energií, nemocí a posedlostí. Sušený kořen byl zárukou šťastného domova, měl zajistit blahobyt a ochránit domácnost před nemocemi a zlými duchy, za tímto účelem se zavěšoval v příbytku. Čarodějnice ho také používaly na vymítaní ďábla a zlých duchů a ochranu před nimi. Opět je tu důkaz, jak jsou mudlové hloupí a jak kouzelnická společnost od té doby postoupila.
Když vytáhnete kořen mandragory ze země, vydá tak strašný skřek, že ti, co ho zaslechnou, přijdou na místě o rozum nebo dokonce zemřou. Proto se kořen ze země doloval tak, že se přivázal provazem na ocas černého psa, který ho vytáhl a na místě pošel. Člověk si přitom musel zalít uši voskem či smolou, aby neslyšel strašný křik mandragory, a tím se sám uchránil zkázy. Dnes kouzelnická společnost opět posoupila. Používáme sluchátka, nebo jiné moderní vymoženosti a nerápíme zvířata.
Účinky mandragory na lidské tělo však nejsou pouhou pověrou. Rostlina obsahuje látky, především alkaloidy, které mají prokazatelný a silný účinek na náš organismus, při předávkování je dokonce smrtelně jedovatá. Šťáva z kořene a někdy i z plodů se užívala v nižších dávkách jako lék při nespavosti, ve vyšších pak jako sedativum a narkotikum, analgetikum k utlumení bolestí např. při operacích či silných bolestech. I při těžkých plicních onemocněních léčitelé a kořenářky používali výtažků mandragory, uklidňovala úporný kašel, snižovala tvorbu sekretu v plicích a pomáhala nemocnému spát a odpočinout si. Z listů nebo šťávy se vyráběly obklady na zánětlivá a vředovitá onemocnění kůže, na otoky a pod. Dnes kouzelníci použivájí modernější vymoženosti a navíc kouzel přibývá.
To by ovšem už mohlo stačit. Mějte se.
